Stáhněte si e-book zdarma
Je to už přes deset let, co jsme se přestěhovali z klasického panelákového sídliště. Narodili jsme se tam a bydleli tam asi 30 let, narodili se tam i naše děti. Měli jsme vše u nosu, uklízení bylo snažší, obchod i pošta pod domem, doktoři v dosahu, do školky pěšky... Relativně pohodlný, ale v nečem sterilní život. Jenže... My toužili vidět modré nebe nad hlavou častěji, než jen z otevřeného okna v kuchyni, či na procházce...
Nejdřív jsme si koupili pomocí hypotéky chatu:) Díky ní jsme ochutnali, jaké to je, mít vlastní "dům", budovat... Trvalo to ale jenom rok a půl.
Díky každo-týdenním přejezdům tam a zpět jsme pocítili balvan, že příliš času trávíme balením, uklízením dvou domácností, přejezdy, že tento čas je ztracený, který můžem popřípadě využít jinak. Zjistili jsme, jak je náročné mapovat potřeby a zásobovat dvě domácnosti, starat se o dvě tehdy malé děti.
Chtěli jsme "ten" pocit z chaty zažívat každý den, nemít kompromisy, probouzet se a usínat tam, kde je to našemu srdci nejblíž.
Dojít si každý den bosou nohou pro mátu, meduňku na ranní čaj, v létě si do jogurtu k snídani natrhat čerstvé maliny, vypít si odpolední kávu na terase a večer skrz sklenku vína koukat na zapadající sluníčko, prožívat plnými doušky přítomnost s vděčností, že sen se stal skutečností (pozn.autorky - samozrejmě cilem je popsat ideální stav, ne okolnosti, které obraz výše kazily - slimáci či mšice užírající úrodu nebo hlučné děti )
Snili jsme o tom, aby hranice mezi domovem a přírodou byla co nejtenčí... Jak to celé pokračovalo?
Chtít víc metrů podlahy či víc koutů zahrady? Je lepší bydlet v pronájmu nebo ve vlastním? Jak jsme celá rodina změnu prožívali?
NAPSALI JSTE MI
(Jiřiny celou reakci můžete stáhnout celou na odkazu výše)
"...Stavba prvního domu a bydlení v něm zní velmi úsměvně pro každého, komu to vyprávím. Manžel má děti z prvního manželství a musel začít do nuly. Bydlet v pronájmu a zároveň splácet hypotéku a platit alimenty je docela náročné. Proto manžel na domě až na krov vše dělal sám. V květnu jsme začali kopat, v srpnu položili první cihlu, 26.12. položili poslední tašku, mezí tím namontovali okna a protože jsme zjistili, že ne zrovna levný byt ve staré zástavbě je plesnivý, wafky v ložnici nefungují, tak jsme se 5. ledna, kdy bylo 20 centimetrů sněhu, přestěhovali do hrubé stavby.:) Žádné rozvody, žádné omítky, podlahy a některé příčky. Na mytí jsem ohřívala vodu na krbové vložce a myla jsem se ve velkém lavoru, který se prodává na stavební práce. Pro vodu jsem chodila do pumpy (leden) a když jsem prala v pračce, tak jsem lila vodu šuplíčkem na prášek. Zjistila jsem, že tak když pračka potřebuje vodu, tak se zastaví. Tak jsem ji pozorovala a lila vodu. Bohužel ji potřebuje snad dva kýble, což je víc, než jsem myslela.:)..."
Honza
"...Nádherně popsány chvilky ze života. Trochu ti v tichosti závidím a úplně jsem se vžil a viděl se v té situaci. Fakt krásně popsané. Tohle jsem si měl přečíst už před 15lety a byl bych se dokopal k domu dříve. Tedy už jako mladý jsme jeden dům na rekonstrukci koupili v Kozojededech, a pak šel do světa. Co píšeš, to prožívám defacto na chalupě ca 160km od Prahy, jenže jen víkend nebo dovča..." Honza
MK
"Dobrý den, paní Vágnerová,
rád bych poděkoval za vaši knihu a informace, které uvádíte na svých stránkách. Konečně jsem našel komplexní informace o družstevním financování, včetně detailu názorného příkladu s procentuálním zastoupením vstupních poplatků.
Když jsem e-knihu stahoval, hned dopředu jsem věděl, že u autora "finančního poradce" se těžko asi zasměju, ale řekl jsem si proč ne? je to forma "marketingu" proč stáhnout a přečíst. 3 x jsem smíchy poprskal monitor? Takže asi tak můj úsudek a marketing. Příteli jsem hned četl čemu se směji, protože na něj sedí pasáž pěstování čehokoliv na balkoně...tak prý On by si přál kaktusy do zahrady....já? Jen vše se dá pojíst. Nicméně jsem po čtění zapomněl proč jsem vlastně znovu navštívil vaše webové stránky? hmmmm JO už vím..."
Nakoukněte