POMÁHÁM LIDEM NA JEJICH CESTĚ K VLASTNÍMU BYDLENÍ.

"Pokud máte přání, vyslovte ho nahlas nebo si ho napište.
Už myšlenka je tvůrcem a dá pohybu další sled událostí."

Jak komunikujeme s lidmi, prezentujeme se, jak vypadáme a chováme se, jak přistupujeme k práci, co se o nás šíří za pověst - to je soubor různých faktorů které vytváří naši značku. Já jsem tvůrce svého života a značky Hypotéka s Lenkou

Ve svém osobním životě jsem vždy hledala nové cesty, byla zvědavá, učila se. Zažila jsem taky v životě řadu vrcholů i pádů, díky kterým jsem se upevnila na své cestě.

Všechno, co pokládám za užitečné, předávám prostřednictvím konzultací zdarma nebo tím, že naplním vaše očekávání a provedu vás celou cestou procesu vyřízení hypotéky související s nákupem nemovitosti. Svoje zkušenosti opírám o vlastní život a odborné znalosti oblasti hypoték a úvěrů.

Každý člověk má kolem sebe nějakou chemii a tvoří příběh. Já věřím, že v jistém smyslu podobné přitahuje podobné, možná proto mi přichází do cesty ty spravní lidé, díky  kterým mohu tuto práci úspěšně dělat.  

Pokud to tak cítíte, dejte mi o vás vědět. Můžeme se vydat za tím vaším dobrodružstvím společně.

ZAJÍMÁ VÁS VÍC?

Moje časosběrná cesta k hypotékám

DĚTSTVÍ
Jako malá holka jsem chtěla být ze všeho nejvíc cestovatelka a spisovatelka. Když jsem byla v posledním ročníku základní školy, musela jsem si vybrat budoucí povolání, vybrala jsem si rehabilitační sestru - to ale nakonec nedopadlo. 

PO MATURITĚ NOVÝ ZÉLAND
Po maturitě jsem položila řečnickou otázku mému přítelovi, současnému manželovi: "Kdy jindy, když ne teď?" Přesně věděl, na co se ptám a řekl, přesně co jsem chtěla slyšet: "... ale mám podmínku, odletíme co nejdál to půjde." Tehdy nebyl internet, ani cestovatelské příručky. Objednali jsme si z Německa průvodce v angličtině (já neuměla anglicky:), koupili letenky z Frankfurtu a několika dalšími lety jsme se přemístili bez dalších plánů na Nový Zéland, kde jsme šest měsíců objevovali ostrovy a spali v třídveřové Honda Civic.

PRVNÍ PRÁCE
Po příjezdu ze Zélandu jsem si sebevědomě myslela, že na mě budou v čechách stát fronty, aby mě zaměstnali. To se sice nestalo, ale dostala jsem zajímavou práci ve ŠkoFINu. Byla jsem pracovně spokojená, přesto dala po ca pěti letech výpověď a vrátila se do školy.

STUDIUM
Vrhla jsem se na denní studium angličtiny s cílem si dodělat státnice a konečně se domluvit i jinak než jen rukama a nohama (měli jsme na ZŠ jen ruštinu..., jj, moje doba se datuje už před rokem 1989:). 

DRUHÁ PRÁCE 
Po studiu angličtiny jsem toužila pracovat někde, kde budu moct komunikovat s lidma a budu používat ´tu´ angličtinu. Hlásila jsem se v nadnárodní společnosti na úplně jinou pracovní pozici než na jakou jsem byla nakonec přijata - tehdy k mé velké radosti. Hodila jsem se jim do oddělení lidských zdrojů, a tak jsem nabírala lidi, dělala projektová řízení a cestovala po celé naší vlasti. 

STUDIUM
Dávalo mi tehdy smysl, se v oblasti HR dovzdělat, protože jsem si samozřejmě myslela, že to budu dělat napořád:) Začala jsem u práce studovat vysokou školu, Andragogiku, kterou jsem úspěšně dokončila.

BIOLOGICKÉ HODINY
Zaťukaly hned dvakrát po sobě biologické hodiny, a já dvakrát během dvou let dobrovolně otěhotněla a těšila se z toho, že můžu být s dětma. U té příležitosti jsem si vzpomněla, že mě ´přece´ pořád baví psát, a že přece nechci pracovat ve velkém molochu pro velkého kapitalistu..., a už jsem se do nadnárodní společnosti nikdy nevrátila. 

TŘETÍ  PRÁCE
Už při studiu Andragogiky a pak doma s dětma jsem se radostně realizovala psaním humanitních diplomových prací na zakázku, přišla si na pěkné peníze. Tím jsem také hodně psala a příležitost s dalším psaním zaťukala na dveře. Přišla úplně náhodou nabídka (a to náhody neexistují:), stát se redaktorkou novin. Psala jsem o dění našeho regionu a za region zodpovídala i jako vedoucí redakce. Nebyla to teda moc dobře placená práce (tentokrát to byl pro změnu malý kapitalista, říkali jsme mu vykořisťovatel), ale zkušenost a parta skvělá.

ČTVRTÁ PRÁCE
Pobídka k této práci byl jeden z těch velkých mezníků. Začala jsem pracovat pro Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Hodnotově orientovaná práce, obohacující díky lidem, se kterými jsme měla možnost se spolupracovat a taky pro lidi, kteří byli cílovkou (duševně nemocní). Byla jsem tam najata jako projektová manžerka do konkrétního projektu, podílela se na osvětových a destimatizačních kampaních, stála zrodu sítě sociálních služeb v Karlovarském kraji, či se podílela na vzniku Modelu optimálně fungující péče pro duševně nemocné v Karlovarském kraji.

Už při práci v nezisku jsem pomáhala pár lidem v rodině s nemovitostmi a jejich )spěšným prodejem. Přišlo mi super dát prezentací duši něčemu, čeho se někdo zbavuje. Zpětně to vidím jako poslíčky toho, kam šly moje další kroky a čemu jsem začala věnovat pozornost.

OLÁÁÁÁÁÁ, JSEM HYPOTÉČNÍ SPECIALISTKA
Když skončil pro mne velmi naplňující úspěšný tříletý projekt v neziskovce, který byl krásný i velmi náročný, přišlo dilema, kudy dál. Věděla jsem jistě jedno: potřebuju jít vlastní cestou a pracovat sama na sebe. 

Můj manžel pracoval 20 let v bankách, procestoval je všechny na manažerských pozicicích. On za to může. On mě přivedl na tehdy hříšnou myšlenku se specializovat na hypotéky.

Když to vyslovil poprvé, přišlo mi to absurdní. Vysvětlovala jsem mu, že přece chci každou svou činností v životě dávát přesah do společnosti, vytvářet ty pravé hodnoty, ´pomáhat a chránit...´ ALE - představa práce v hypotékách mi tehdy tento obraz nenaplňovala. Představovala jsem si tuto práci téměř podomní prodej v podobě upoceného pojišťováka, jež má o číslo menší boty a chce vám zoufale prodat kartu do mobilu (odraz a zkušenost tehdejší doby, možná mé neznalosti). 

Některé představy byly ale předsudky. V oblasti financí, jiném oboru či soukromí - každý jsme originál.
S pokorou přijímám každého člověka tak jak je, s respektem, že žije či koná dle toho, jak nejlíp dovede.  

A tak se dostala do oblasti, která by mě nikdy v minulosti nenapadla, jsem tady pro vás, už 11 let.  Do oboru financí jsem přenesla kus svého autentického sebe s přáním, aby mě má pověst předcházela.  Občas se mě někdo zeptá, proč facebook Hypotéka z bambusové zahrady. Protože zahrada i bambusy mě po celou dobu obklopují, je to můj nejoblíběnější sezónní garden office v milé společnosti naší labradorky:)